Definition 2024
příjemce
příjemce
Czech
Noun
příjemce m
- recipient, receiver (person)
- consignee
Declension
Declension of příjemce
| |
singular |
plural |
| nominative |
příjemce
|
příjemci
|
| genitive |
příjemce
|
příjemců
|
| dative |
příjemci, příjemcovi
|
příjemcům
|
| accusative |
příjemce
|
příjemce
|
| vocative |
příjemce
|
příjemci
|
| locative |
příjemci, příjemcovi
|
příjemcích
|
| instrumental |
příjemcem
|
příjemci
|
Related terms
See also
